První republika
První republika a druhá světová válka – dění ve světe
28. června 1919 - Versaillská smlouva oficiálně ukončuje 1. světovou válku, poražené Německo muselo zredukovat armádu na minimum a platit nesplnitelně vysoké válečné reparace
8. – 9. listopadu 1923 - v Mnichově je potlačen tzv. pivní puč, první neúspěšný pokus Adolfa Hitlera o nacistický převrat v Německu
24. říjen 1929 - dochází ke krachu na newyorské burze, začíná Velká hospodářská krize
30. ledna 1933 - Adolf Hitler je jmenován německým kancléřem, po smrti prezidenta Hindenburga v roce 1934 přebírá jeho pravomoci, tituluje se Vůdce a nastoluje nacistický režim
12.3. 1938 - Německo připojuje Rakousko ke třetí říši
1. září 1939 - Německo invazí do Polska zahajuje 2. světovou válku
22. června 1941 - Německo zahajuje operaci Barbarossa, invazi do Sovětského svazu, začínají boje na východní frontě
7. prosince 1941 - Japonské námořnictvo útočí na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji, následující den Spojené státy americké oficiálně vstupují do války
2. února 1943 - prohrou v bitvě u Stalingradu se zastavuje postup Německa na Východní frontě, převaha se na Východě obrací ve prospěch Sovětského svazu
6. června 1944 - Den D – západní spojenci vyloděním ve francouzské Normandii zahajují boje na západní frontě
30. dubna 1945 - Adolf Hitler ve svém bunkru v Sověty dobývaném Berlíně spáchá sebevraždu, Berlín je Rudou armádou dobyt 2. května
8. května 1945 - kapitulací nacistického Německa končí 2. světová válka v Evropě
6. a 9. května 1945 - USA svrhává atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki.
2. září 1945 - kapitulací Japonska končí 2. světová válka
První republika a druhá světová válka – dění v ČSR
28. října 1918 - vyhlášení samostatné Československé republiky. Prezidentem se stal 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk
18. prosince 1935 - druhým československým prezidentem je zvolen Edvard Beneš
29. – 30. září 1938 - Mnichovská dohoda mezi Francií, Velkou Británií, Německem a Itálií rozhoduje o postoupení českého pohraničí (Sudet) nacistickému Německu
15. březen 1939 - německá armáda obsazuje Československo, je vyhlášen Protektorát Čechy a Morava
27. květen 1942 - výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš provádějí úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, v nacistické reakci začíná období těžkých represí a teroru, tzv. heydrichiáda
10. června 1942 - vypálení vesnice Lidice v rámci heydrichiády
24. června 1942 - vypálení osady Ležáky na Chrudimsku, ve vsi byla nalezena vysílačka skupiny parašutistů, která se podílela na atentátu na Heydricha
1. května 1945 - začíná květnové povstání proti německé okupaci
5. května 1945 - začíná pražské povstání
9. května 1945 - sovětská vojska přijíždí do Prahy
První republika
Z různorodé palety zajímavých spolků, které zde byly za první republiky aktivní, můžeme za všechny jmenovat například Preissler – spolek zahrádkářů, Spolek chovatelů králíků a drobného hospodářského zvířectva v Hostivici, či Včelařský spolek pro Hostivici a okolí. Vedle funkce řady spolků, se stranickou činností úzce souvisí i vznik dvou různých kulturních center. Nejdříve byla roku 1922 postavena Sokolovna, naopak členové družstva odpovědného za stavbu Dělnického domu z roku 1927 měli velmi blízko ke komunistické straně.
Velký stavební rozvoj stál také za opravením místních Břevského a Litovického rybníka. Zatímco okolí místních rybníků dnes slouží jako oblíbené místo odpočinku především pro místní obyvatele, Břevský rybník byl za první republiky oblíbeným koupalištěm mnoha Pražanů.
V roce 1921 se hostivické zastupitelstvo neúspěšně pokoušelo o získání statutu městyse. Pokus zhatil zdravotní rada, který obci vytknul nedostatečnou kapacitu školy a stav náměstí a okolí potoka. Starou školu na Husově náměstí následně zastupitelstvo odkoupilo, aby získalo vlastní radnici. V Litovicích se až do sloučení s Hostivicí úřadovalo u starosty doma.
Protektorát a druhá světová válka
Podle pamětní knihy obce Hostivice se okamžitě po příjezdu vojáci Wehrmachtu rozeběhli po místních obchodech a nesmírně se radovali, jak je vše levně k dostání díky vysoké ceně marky.
Při náletu dne 16. dubna 1945 byl jedna z amerických stíhaček P-51 Mustang při ostřelování vlaku na hostivickém nádraží sestřelena a dopadla na hráz Litovického rybníka. Pilot Sidney S.Woods, veterán s devíti sestřely z Pacifiku a západní fronty pád přežil, ale byl odvezen do zajetí, kde strávil zbytek války. K dalšímu incidentu došlo při náletu 25. dubna, při posledním a zároveň největším náletu na továrnu Škoda v Plzni. Skupina amerických stíhaček přiletěla nad Ruzyň, aby zastavila německé piloty dříve než stačí napadnout americké bombardéry. Při startu byla jedna z německých proudových stíhaček Messerschmitt Me262 sestřelena Mustangy. Při pádu letoun zavadil křídlem o budovu školy a zřítil se do rodinných domků sousedících se školou. Kromě pilota letounu přišla o život i paní Bílková, obyvatelka jednoho ze zasažených rodinných domků. Na zahradě ji zasáhlo hořící palivo z vraku a způsobilo jí rozsáhlé popáleniny, kterým po několika dnech v nemocnici podlehla.
Typickým průvodním jevem života za války byla nutnost pravidelného prokazování oddanosti Říši, například 6. – 8. června 1940 se na rozkaz Adolfa Hitlera muselo povinně slavit vítězství německých vojsk nad Belgií a Nizozemskem.
V roce 1941 se pro změnu na oslavu úspěchů Německa při tažení proti Sovětskému svazu museli vyvěsit nápisy: „Věříme ve vítězství vůdce!“. Na narozeniny Adolfa Hitlera děti vždy vyzdobily třídy a přišly do školy ve svátečním oblečení a ředitel školy žactvu přednesl oslavnou řeč, v níž vyzdvihnul Vůdcův tvrdý životní boj, vojenské i politické triumfy a obětavou snahu o zavedení nového fungujícího světového řádu. Dne 18. března 1942 byly zrekvírovány zvony z kostela svatého Jakuba, aby byl jejich kov použit pro vojenskou výrobu.
5. května 1945, v den vypuknutí pražského povstání, byli hlídkou SS v Hostivici zastřeleni čtyři z celkem šesti hasičů z Úhonic, kteří jeli pomoci budově rozhlasu v Praze. Po tomto incidentu vyhrožoval velitel SS starostovi Hostivice vypálením celé obce.
Hostivičtí občané v domácím odboji
- Účastníci byli vězněni a mnozí z nich byli popraveni nebo se v důsledku útrap při věznění nedočkali konce války.
- Dochovala se řada úředních zpráv a pamětních spisů, které popisují jednotlivé události, některé z doby hned po skončení války, jiné jako mnohem pozdější vzpomínky.
- Každý autor popisuje události ze svého pohledu a o jiných třeba ani nemusel vědět.
- Některé údaje však později zpochybňovali i jiní členové stejné skupiny, což se týká hlavně ilegální skupiny komunistické mládeže.
- V některých případech je obtížné uvážit, jak rozsáhlá odbojová činnost vlastně byla.
- V řadě materiálů je zmíněno, že poštovní doručovatel B. Tejnský ničil udavačské dopisy adresované gestapu. Někteří pamětníci však namítají, že o této činnosti neexistuje jediný důkaz, přestože jiní občané tuto činnost potvrdili z vlastní zkušenosti.
- Poměrně četné a obsáhlé jsou zprávy o komunistickém odboji, protože komunisté se po válce stali hlavní silou ve společnosti.
- V podstatě jedinou souvislejší zprávou o nekomunistickém odboji je text Štěpána Figara a Oldřicha Vágnera.
- Zcela nezpracován zůstal odboj navázaný na hostivickou katolickou faru, kde se přitom konaly první schůzky ilegálního národního výboru.
- Za války se zde proto ukrývali někteří čelní představitelé strany (KSČ), v této souvislosti je zmiňován i známý Julius Fučík.
- Jaroslav Klecan (*1914), „Mirek“ z Fučíkovy Reportáže psané na oprátce, měl rodiče v Litovicích v nynější České ulici. V letech 1936–1939 působil jako španělský interbrigadista. V dubnu 1942 byl zatčen a v březnu 1943 za účast v odboji popraven v Berlíně.
- Jan Žižka alias Alois Kožený (*1907) působil ve III. ilegálním ÚV KSČ a ukrýval se v Litovicích u manželů Langových a v Jenečku u Bočků. Byl zatčen 23.2.1942 a zemřel v pankrácké věznici na následky mučení.
Hostivičtí občané v zahraničním odboji
Letci v Anglii
- Z Hostivice odešlo do zahraničního odboje pět občanů, kteří se stali členy 311. československé bombardovací perutě R.A.F. v Anglii. K této peruti patřil i Václav Švec, který se v Hostivici usadil po válce, v roce 1949. Město Hostivice ocenilo v červnu 2006 jejich aktivní účast v boji za svobodu jmenováním svými čestnými občany.
Vojáci na východní frontě
- Žádný hostivický občan se během války nezapojil do československých jednotek v Sovětském svazu. V těchto jednotkách však bojovali vojáci, kteří se po skončení války v Hostivici usadili. Peter Koválik, účastník bojů o Duklu, byl v říjnu 2006 jmenován čestným občanem města Hostivice.
Václav Študent (1917–1942)
- Žil v Hostivici v tehdejší Rašínově (dnes Študentově) ulici. Před válkou byl aktivním členem místního Sokola.
- V roce 1935 nastoupil k základní vojenské službě a poté vystudoval Školu pro důstojníky v záloze v Prostějově.
- Po obsazení Československa odešel 29.12.1939 z republiky, společně s Václavem Horákem a Josefem Stříbrným (oba z Lidic) tzv. „balkánskou“ cestou – přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii.
- 8.2.1940 připluli do Marseille a Študent byl zařazen k budované československé letecké jednotce v Agde, ale operačně ve Francii nelétal.
- Po pádu Francie odplul do Anglie a vstoupil do britského Královského letectva (R.A.F.). Byl vycvičen na palubního střelce a zařazen k 311. čs. bombardovací peruti. Na první operační let, noční nálet na Brémy, letěl 10.9.1940.
- Při náletu na Kolín nad Rýnem 19.6.1941 byl jejich stroj poškozen a vraceli se do Anglie v letu na jeden motor. V polovině roku 1941 měl odlétaný první operační cyklus. Přihlásil se do základního pilotního výcviku a pak do pilotního výcviku na vícemotorové bombardéry. K 311. peruti se vrátil 20.6.1942 jako pilot bombardéru Wellington a velitel šestičlenné osádky.
- Při druhém operačním turnusu létal námořní hlídky nad Biskajský záliv a během nich vyhledával a ničil nepřátelské ponorky.
- 27.9.1942 úspěšně zaútočil se svou osádkou na německou ponorku a pravděpodobně ji potopili. Študent s těžce poškozeným letounem přistál nouzově na prvním britském letišti.
- 18.10.1942 letěl jako cestující do Londýna, ale těsně před přistáním na letišti Northolt u Londýna se letoun zřítil a po dopadu na zem shořel. V jeho troskách zahynulo kromě Václava Študenta dalších 13 letců.
Hostivičtí občané ve vězení a v koncentračních táborech
- Každý vězeň smí jednou měsíčně dostat a odeslat dopis nebo dopisnici. Obálky nesmí mít vložku. Dopisům nesmí být přiložena známka. Dopisy smějí mít nejvýše dvě strany po 15 řádkách, musí být psány inkoustem a být zřetelně čitelné. Balíčky s potravinami mohou být zasílány ve větších množstvích. Zásilky peněz smějí být zaslány pouze poštou. Měsíčně do 50 K.
Josef Vlček *1873
- Byl domkářem v Hostivici. Pro nesplnění předepsaných dodávek obilí byl r. 1943 zatčen a odsouzen k nuceným pracím. Zemřel v táboře Bayreuth ve věku 72 let.
Marie Langová *1894
- Manželé Langovi si postavili roku 1924 domek v Litovicích. Byli členy družstev Dělnický dům a Včela, podíleli se na činnosti KSČ a účinkovali v dramatickém kroužku. Bohumil Lang byl členem a později velitelem litovického hasičského sboru.
- Za okupace u sebe dva roky ukrývali člena ÚV KSČ Jana Žižku a podíleli na roznášení ilegálních tiskovin. Jejich činnost však byla prozrazena a B. Lang byl zatčen 23.2.1943, jeho žena o den později. B. Lang byl popraven 1.5.1944 v Mülsenu-St. Micheln. M. Langová zemřela na tyfové onemocnění 5.3.1945 v koncentračním táboře Ravensbrück
František Novotný *1912
- Z Jenečka byl aktivním fotbalistou FDTJ, Rudé hvězdy, SK Meteor a po sloučení byl sekretářem SK Hostivice. Podílel se rovněž na stavbě Dělnického domu. Jako zámečník ve Waltrovce v Jinonicích byl po vyprovokovaných událostech 11.9.1941 zatčen a 1.11.1942 zemřel na následky v el na následky věznění v koncentračním táboře Mauthausen.
