Menu

19. století v Hostivici

Světové události 19. století a 1. světové války

1804 - Napoleon Bonaparte se korunoval francouzským císařem

1806 - zaniká Svatá říše římská

1815 - Napoleon byl definitivně poražen v bitvě u Waterloo

1815 - proběhl Vídeňský kongres

1825 - potlačeno povstání Děkabristů v Rusku

1830 - proběhla ve Francii Červencová revoluce

1848 - rok revoluce, řada občanských a národních revolucí v Evropě

1861 - zrušeno nevolnictví ruským carem Alexandrem II. v Rusku

1863 - začalo v Polsku lednové povstání proti carskému Rusku

1866 - proběhla prusko-rakouská válka, vítězství Pruska vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska

1871 - proběhla prusko-francouzská válka

1882 - vznik Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie), Itálie přistoupila k původnímu Dvojspolku (pouze Německo a Rakousko-Uhersko)

1894 – Rusko a Francie uzavřely spojeneckou smlouvu

1896 - v Athénách se konaly první novodobé olympijské hry

1914 - spáchán atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a byla vyhlášena 1. světová válka

1917 - vypukla Říjnová revoluce v Rusku

1918 - uzavřeno příměří mezi státy Dohody a Německem a skončila tím 1. světová válka

Události českých zemí

1805 - bitva u Slavkova (bitva tří císařů)

1805 - zavedena povinná školní docházka

1813 - Rakousko vypovědělo válku Francii – (napoleonské bitvy - bitva u Drážďan)

1818 - založení Vlasteneckého (Národního) muzea

1825 - počátek stavby koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince

1831 - založena Matice česká – vydavatelství českých vědeckých knih

1834 - premiéra hry Josefa Kajetána Tyla "Fidlovačka" ve Stavovském divadle v Praze

1848 - v červnu se v Praze sešel Slovanský sjezd

1848 - zrušení roboty

1851 - začátek Bachova neoabsolutismu

1862 - v Praze založil Miroslav Tyrš Sokol

1866 - prusko-rakouská válka – vítězství Pruska nad Rakouskem v bitvě u Sadové u Hradce Králové

1868 - byl položen základní kámen Národního divadla

1883 - znovuotevření obnoveného Národního divadla po požáru

1891 - Zemská jubilejní výstava v Praze

1914 - Rakousko vyhlásilo válku Srbsku – začátek 1. světové války

1917 - bitva u Zborova

1918 - národní výbor v Praze vyhlásil samostatný Československý stát – prvním prezidentem se stal T.G. Masaryk

Vlastníci budov města Hostivice

Kobylovský grunt

První zmínka o domu čp. 18 pochází z roku 1606. Svůj název nese po Janu Kobylovi. Další zmínka o statku je až z roku 1688, kdy ho koupil František Vodař, po něm Matěj Holas a v roce 1709 ho koupil Jan Dejmek. Tím začala generace Dejmků, která zde hospodařila téměř celé jedno století. Poté statek vystřídal spoustu majitelů, až byl nakonec roku 1923 odevzdán Františkovi a Marii Nyklesovým. Zřejmě v roce 1940 prodal František Nykles část dvora, na kterém postavila firma Baťa dům s prodejnou a bytem skladníka.

Chalupa ,,u Zemanů‘‘

Od roku 1875 byl majitelem budovy Václav Ženíšek. V roce 1888 byl dům rozdělen na dvě části, jedna část připadla rodině Ženíšků, druhou část odkoupil Leopold Poláček. V roce 1909 odkoupili celou držbu Antonín a Marie Mrázovi a zřídili zde koloniální obchod. Kromě obchodu pana Mráze zde sídlil i hodinář Jiří Attl.

Statek čp. 20

Kolem roku 1840 byl vlastníkem Josef Trýb. František Trýb, jeho syn, byl v roce 1868 až 1882 hostivickým starostou. Jeho syn však nemovitost tak zadlužil, že byla exekučně prodána. Od té doby vystřídal statek spoustu majitelů. V roce 1897 ho koupil zednický mistr Pavel Šafařík s manželkou Alžbětou, dům byl kompletně přestavěn a část zahrady byla prodána Antonínu Šprunkovi, který zde vystavěl dům čp. 125. V roce 1902 převzal statek syn Štěpán a po jeho smrti byl dům dán na nájmu a teprve v roce 1930 se dědictví ujal již dospělý syn František Šafařík.

Hostinec U Koruny

Do roku 1894 byl provozovatelem Vendelín Grünwald. V letech 1899 až 1920 zde sídlil Podpůrný spolek Domobranců v Hostivicích a okolí. Dalšími nájemci hostince byli Josef Zábranský, Josef Suchánek a Václav Vaněk (1932 až 1950).

Hostivický parní mlýn

Původní vodní mlýn z roku 1810 koupil v roce 1884 Jakob Taussig a v roce 1885 dokončil přestavbu na parní mlýn. V roce 1906 ho odkoupil Josef Štýbr, který mlýn v roce 1916 prodal Josefu Záborcovi. V roce 1927 mlýn vyhořel a novým majitelem se stal mlynář Snětina. Po nucené dražbě jej odkoupila společnost Agrasol.

Panský mlýn

Tento mlýn, o kterém je první zmínka z první poloviny 16. století, zakoupil v roce 1778 mlynář Jakub Nejedlý. V roce 1818 ho dědici prodali Františku a Anně Čechovým a posledním litovickým mlynářem, který v mlýnu hospodařil, byl v roce 1840 Václav Herda. V roce 1875 patřil mlýn císařské rodině a bydlel zde hajný. Po roce 1918 připadl mlýn státu a spravovaly ho státní statky. V současné době je budova v soukromém vlastnictví.

Peterkův mlýn

První zmínka pochází z roku 1610. 20. února 1705 koupil mlýn Václav Peterka s manželkou Zuzanou a po něm je také pojmenován. Od roku 1757 do roku 1840 mlýn vlastnila rodina Šenpeků (Jakub 1757; Josef 1778; Antonín 1810) a poté rodina Rokosů (Václav 1840; Josef 1875). V roce 1920 se mlýna ujímá Antonín Boček a v roce 1926 nastupuje poslední mlynář Antonín Hubený. Od roku 1930 již mlýn v soupise mlýnů nefiguruje.

Hostivice za 1.sv.války

Do bojů byla postupně nasazena většina mužů, takže v Hostivici i v Litovicích zůstaly většinou jen ženy, děti a starci. Někteří vojáci se ze zajetí dostali do legií. První světová válka si vyžádala i velké množství padlých. V Hostivici včetně hostivického Jenečka bylo zaznamenáno 34 obětí války (na rozdíl od zápisu v pamětní knize psaného po roce 1924 je na pomníku odhaleném v roce 1922 ještě dalších 7 jmen padlých), v Litovicích 14, v litovickém Jenečku 9 na Břvích 3 oběti. Kromě zavedených například chlebenek, se každoročně musel dělat osevní plán, podle kterého pak bylo obci nařízeno, kolik musí odvést obilí pro všeobecné zásobování. Další komise zase hlídaly mletí obilí, kontrolovaly mlecí výkazy, v nichž bylo uvedeno co, a kolik si každý dává semlít. Z občanů byly vymáhány i peníze na vedení války „válečné půjčky‘‘.

Již 2. srpna 1914 všichni majitelé koní museli předvést své koně k odvodu do Kladna, kde byli ti nejlepší zabráni. V srpnu byl mezi prvními povolán do armády litovický obecní strážník František Korbel, noční hlídky za něj drželi sami občané. V zimě 1914/1915 byli v Hostivici i v Litovicích ubytováni v hostincích uprchlíci z Haliče, o jejichž zajištění se musely postarat obce. V dubnu 1915 byly ustaveny chlebové komise, které rozdělovaly příděly chleba a snad i dalších potravin. V listopadu 1915 postihla Litovice velká katastrofa, požár na statku starosty Antonína Šimáčka na Břvech zničil i zásoby obecní mouky, cukru, hrachu a dalších potravin. Sám Šimáček byl 1. března 1916 povolán k vojsku a starostenský úřad převzal první radní Jaroslav Burgr z Litovic.

Kromě zmíněných pracháren se v Hostivici nacházela i dělostřelecká zbrojnice v Jiráskově ulici se stálou vojenskou posádkou. Válka dopadla i na činnost jednotlivých spolků. Hostivický odbor Národní jednoty severočeské během války utlumil svoji činnost, zaznamenána je většinou jen jedna schůze za rok. Čtenářsko-podporující spolek Hostivíc fungoval zároveň jako jakási zdravotní a sociální pojišťovna pro své členy, takže se výbor opakovaně zabýval platbami členských příspěvků od členů povolaných na vojnu – po dobu vojenské služby členové nemuseli platit, ale po návratu jim opět vznikla tato povinnost. Zároveň musel spolek změnit pravidla pro účast spolku na pohřbech, protože padlí byli často pohřbeni jinde než v Hostivici. Podle jednoho ze záznamů bylo povoláno na vojnu nejméně 43 členů spolku a narukoval i spolkový pokladník, takže výbor řešil jeho zastupování. Tělocvičná jednota Sokol Hostivice plánovala stavět sokolovnu, ale výnos raději věnovala do fondu pro postavení pomníku padlých.

V roce 1918 již panovala všeobecná bída a hlad, většina potravin byla vázána na poukázky a často docházelo k rekvizicím hovězího dobytka. Ceny potravin stouply od počátku války na několikanásobek. Lidé toužebně očekávali konec války, který přišel v listopadu 1918.

Hostivický rodák Antonín Ibla byl za vojenské zásluhy vyznamenán Čs. revoluční medailí, Čs. válečným křížem a Mezispojeneckou vítěznou medailí.

Ustavení nového státu proběhlo vcelku klidně, ale i tak kladenské okresní hejtmanství posunulo tzv. policejní hodinu mezi 22. hodinou večer a 1 hodinou ráno, a vyhlásilo i zákaz vycházení po 21. hodině. Samostatnou vyhláškou byl zakázán noční pobyt v polích. Konec 1. světové války a vznik Československa znamenal hlubokou společenskou proměnu, i když v řadě zvyklostí se navazovalo na starší tradice. V obecních volbách konaných v roce 1919 podle nového volebního zákona zcela jednoznačně vyhráli sociální demokraté, kteří získali v Hostivici i v Litovicích úřad starosty. Do této doby se ve volbách zohledňovala výše placených daní a obě obce byly v rukách sedláků. Pokus o povýšení Hostivice na městys skončil neúspěšně. Poválečná bytová krize vedla k nucenému zabírání bytů, které byly přidělovány občanům bez přístřeší. Překonání bytové krize napomohl v následujících letech mimořádný stavební rozvoj obou obcí.


Podmenu

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace
Komenského 141
253 01 Hostivice

Zřizovatel : Středočeský kraj
IČ: 72081422
Číslo účtu: 417396389/0800

škola: 724 399 904
ředitelka: 220 982 164

e-mail: info@gymnazium-hostivice.cz

Naše gymnázium bylo založeno 1.1.2011 jako jediné gymnázium v okrese Praha - západ. Jeho založení bylo iniciováno na základě demografického vývoje této oblasti a z toho vzniklých potřeb obyvatel na rozšíření vzdělávací nabídky v oblasti všeobecného vzdělávání. Naši školu tvoří osmileté a čtyřleté gymnázium.

Škola se nachází poblíž centra města v blízkosti MHD a v blízkosti je také vlakové nádraží. Má tedy dobrou dostupnost pro studenty z Hostivice i blízkého okolí.

Created 2020 www.vyroba-stranek.cz - Virtuální prohlídky - all4U agency s.r.o.