2. polovina 20 století
Světové události druhé poloviny 20. století
50. a 60. léta –dekolonizace Afriky
1953 - Stalin umírá, Nikita Sergejevič Chruščov – nový tajemník SSSR
1953 - masové protesty v NDR
1956 - XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, Stalin byl kritizován
1956 - velká stávka dělníků v polské Poznani
1955 - vstup Spolkové republiky Německo (SRN) do NATO x Sovětský svaz reagoval založením vlastní vojenské aliance - Varšavské smlouvy
1961 - vyvrcholení krize → stavba berlínské zdi, zamezila útěkům obyvatel Východního Berlína na Západ
1959 - socialistická revoluce na Kubě (Fidel Castro) → Kuba součástí sovětského východního bloku
1960 - americkým prezidentem byl zvolen John Fitzgerald Kennedy
1961 - pod vedením americké CIA podniknuta neúspěšná invaze na Kubu v Zátoce Sviní
1962 - SSSR na Kubě rozmístil své rakety středního doletu
1968 - jaderné velmoci USA, SSSR a Velká Británie podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní
1976 - začalo nové kolo zbrojení, v Evropě a Asii rozmísťovány rakety středního doletu
1985 - Gorbačov zahájil reformu sovětského politického a ekonomického systému
1990 – německé znovusjednocení
1991 – válka v Jugoslávii
1991 – rozpad SSSR
Události v Československu
1948 – komunistický státní převrat v Československu
1953 – smrt Klementa Gottwalda, nástup Antonína Zápotockého
1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
1969 – Československo se stalo federací složenou z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky
1969 – upálil se Jan Palach
1975 – prezident Gustav Husák
1977 – založena Charta 77
1987 – začátek demonstrací proti režimu
1989 – Sametová revoluce
1993 – rozpad Československa, vznik České republiky
1993 – prezidentem ČR Václav Havel
Další zajímavosti o 2. polovině 20. století v Hostivici
Počátek 50. let charakterizuje násilné vyvlastnění soukromého majetku. Rolníci byli nuceni vstoupit do jednotného zemědělského družstva. Byly jim nuceně vykupovány stroje a následně byli sankcionováni za neplnění povinných dodávek. Na největší statky byla uvalena národní správa, naštěstí však nedošlo k nucenému vysídlení bývalých majitelů jako v některých blízkých obcích. Rušeny byly rovněž zavedené živnosti, které se stávaly součástí místních podniků nebo zanikly bez náhrady. Časté změny organizace místních služeb svědčí o jisté bezradnosti, což je ještě patrnější u průmyslových podniků. Původní Staňkova továrna na šrouby a nýty, která byla od roku 1930 známa jako továrna ARZI (Armatury Zicha), se stala nejprve součástí národního podniku Janka Radotín. Poté se stala součástí Povážských strojíren, pak byla převedena pod Motorlet Jinonice a až v roce 1953 byla zařazena do n. p. Praga, tehdy zvaného Automobilové závody Klementa Gottwalda.
Stavební rozvoj po 2. světové válce významně utlumila regulační opatření, například stavební materiál bylo možné získat jen na zvláštní povolení. Během 50. let vzniklo jen několik nových rodinných domů. V 60. letech bylo postaveno družstevní sídliště Na Pískách. Jako tzv. sídliště JZD vyrostly rodinné domy v nynějších ulicích Zahradní a Lomená, zástavba pokračovala i V Čekale, v nynější Lipové ulici. Tzv. nové Litovice se rozšířily o rodinné domy kolem ulice Jenečské a zástavba probíhala i na dalších místech.
Z veřejných staveb je třeba zmínit sportovní stadion, který vznikl v 60. letech. V roce 1973 začala stavba školní jídelny, která doplnila školní areál v Komenského ulici, a na přelomu 70. a 80. let bylo na místě bývalého hostince U českého lva postaveno nové nákupní středisko (nyní F+F). Hlavní stavbou 80. let se stal areál mateřské školy v Litovické ulici. Většina těchto staveb byla závislá na dobrovolné brigádnické činnosti občanů.
Na přelomu 60. a 70. let byla postavena čistírna odpadních vod, která čistila vody z mlékárny a existujících skromných úseků kanalizace, aby ochránila jakost vody v nově vznikající rekreační nádrži Džbán u Šárky. Technická infrastruktura byla obdobně jako v ostatních obcích v pražském okolí zásadně zanedbána. S výstavbou vodovodu se začalo v 70. letech, byl vybudován vrt a vodojem pod Chrášťanskými vrchy a nejprve se napojila oblast za školou včetně sídliště Na Pískách. Výstavba vodovodu a kanalizace pokračovala v 80. letech, opět značně závislá na brigádnické pomoci občanů, a zpoždění se podařilo dohnat až po změně poměrů masivní stavební činností v 90. letech. Tehdy byl také ve městě vybudován rozvod zemního plynu.