17. století v Hostivici
Světové události 16. století a na počátku 17. století
1526- bitva u Moháče, zemřel v ní král Ludvík Jagellonský
1527- Řím vypleněn Karlem V. (španělský král)
1533- vznik anglikánské církve
1533- říše Inků rozvrácena Španěly
1546-1547- Šmalkadská válka
1547- korunovace Ivana IV. Hrozného 1. ruským carem
1585-1604- anglo-španělská válka
1587- poprava Marie Stuartovny, královny Skotů
1618-1648 - třicetiletá válka
Události v zemích Koruny české v 16. století a na počátku 17. století
1526- zemřel český král Ludvík Jagellonský
1526- nástup Habsburků na český trůn
1547- Stavovské povstání
1564- smrt Ferdinanda I.
1575- Rudolf II. korunován českým králem
1609- Rudolfův majestát
1617- Ferdinand II. korunován českým králem
1618- druhá pražská defenestrace
1620- bitva na Bílé hoře
1621- Staroměstská exekuce
1627- Obnovené zřízení zemské
1648- švédské obléhání Prahy
Hostivice 1526 – 1648 (doplňující informace)
Nepokoje
V období šmalkadské války vznikl v českých zemích první stavovský odboj. Šmalkadskou válkou dnes označujeme období nepokojů mezi lety 1546-1547 na území Svaté říše římské. Boje probíhaly mezi císařem Karlem V. a protestantskými říšskými knížaty. Císař sice zvítězil, ale postupu reformace nezabránil. Roku 1555 byl na sněmu Svaté říše římské sjednán augšpurský mír, který stanovil zásadu „cuius regio, eius religio“; čí země, toho náboženství. Poddaní ale měli možnost z náboženských důvodů emigrovat. Zároveň byla také potvrzena sekularizace, tj. převedení církevního majetku do světských rukou. Tuto dohodu považoval Karel V. za prohru a vzdal se trůnu.
Ferdinand I. svolal v době šmalkadské války zemskou hotovost k tažení na pomoc svému bratrovi, císaři Karlu V. To udělal ale bez souhlasu zemského sněmu. Čeští šlechtici mu proto vypověděli poslušnost a proti králi se vytvořila měšťansko-stavovská opozice. Její stoupenci zvolili prozatímní vládu a chtěli odstranit Ferdinandova opatření. Byla vyhlášena náboženská svoboda. V Čechách byli nejvíce zastoupeni lutheráni, katolíci a utrakvisté.
Roku 1547 byla německá protestantská knížata poražena v bitvě u Mühlberku, což vedlo k rozpadu české stavovské opozice a trestání jejích členů. Ferdinand exemplárně popravil 2 příslušníky měšťanského stavu a 2 členy rytířského stavu, odbojné panstvo bylo stíháno a byl jim zabavován majetek. Nekatolíci, zejména členové Jednoty bratrské, byli perzekuováni. Nejvíce však byla postižena města. Došlo k omezení samosprávy, král dosadil do vedení měst hejtmany a rychtáře, městské pozemky byly zabaveny, daně zvýšeny. Městům byla odebrána vojenská výzbroj a přikázáno zbourat hradby.
Také v Uhrách probíhaly po roce 1526 boje o trůn. Vyšší šlechta přijala za krále Ferdinanda I., zatímco nižší a střední šlechta si zvolila sedmihradského vévodu Jana Zápolského. Do bojů o uherský trůn se zapojili také Turci, kteří v roce 1529 oblehli Vídeň. Po ukončení bojů byly Uhry rozděleny na tři části: Ferdinand I. vládl v tzv. Horních zemích (Slovensko, Chorvatsko, Západní Uhry); Jan Zápolský vládl v Sedmihradsku a v severovýchodních Uhrách; Turci vytvořili v Uhrách svůj stát, tzv. „budínský pašalik“.
Ferdinand I. později zmírnil svá opatření proti městům, do konce života už o podmanění šlechty neusiloval. Roku 1556 byl zaveden jezuitský řád, roku 1564 vymohl Ferdinand na papeži přijímání podobojí pro Čechy a Moravu a v roce 1556 se stává císařem a vládu ve svých zemích rozděluje mezi své syny.
Kutnauerova ulice
Kvůli vlastnictví litovické tvrze byla v září roku 2003 po Janu Kutnauerovi ze Sonnesteinu pojmenována hostivická ulice.
