Akce

Projektový den EGYPT

Dne 20. 2. 2019 měly třídy 1. A, 5. A a I. A v našem Gymnáziu projektový den. Téma projektu bylo stavění pyramidy z kartonových krabic od mléka a vytváření mumií z plastových lahví. Dohled nad námi drželi paní profesorka Rajchlová a Juklíčková a pan profesor Pospíšil.

Na začátku dne jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ve skupině č. 1 byla 5. A a půlka primánů a ve skupině č. 2 byl zbytek primánů a I. A.

Skupina č. 1 měla za úkol postavit pyramidu, poté jí nastříkat barevným sprejem a kreativně na ní ztvárnit dějiny Egypta. Přesto, že se této skupině povedlo vyhodit proud díky vadné tavné pistoli, tak nakonec proběhlo v pořádku a výsledek byl opravdu pěkný.

Skupina č. 2 měla za úkol vytvořit mumie z plastových lahví a obvazů. Nejdříve byla rozdělena na dvě menší skupinky. Z plastových lahví se vytvořila kostra těla a k tomu byla dodána ještě hlava ze zmačkaných novin a masky na obličej. Když byla kostra hotová, vše se pevně slepilo lepicí páskou. Hned na to jsme dostali milé překvapení, byl nám totiž přinesen bramborový škrob s vodou. Někteří jedinci to nesli opravdu nelibě J. Do bramborového škrobu jsme namáčeli obvazy a poté začali obalovat kostru mumie. Když bramborový škrob ztuhl, mohli jsme mumii začít barvit.

Cílem projektu bylo sbližování se mezi ročníky, týmová práce, připomenutí se dějin Egypta a práce s recyklovatelným materiálem. Myslím si, že k tomuto cíli jsme dospěli. Z projektového dne mám dobrý zážitek a myslím si, že i pár nových přátel.

Tereza Praská, I. A

LYŽÁK 2019

V týdnu od 20. do 25. ledna vyrazila naše škola na lyžařský kurz do nádherné oblasti Mölltalského ledovce v rakouských Alpách. Po osmihodinové cestě autobusem jsme dorazili do hotelu v malebné vesničce Lainach.

Každý den vypadal asi tak, že jsme okolo půl deváté ráno opouštěli hotel a autobus nás dovezl do jednoho z tamních lyžařských středisek. První den to byl blízký Lienz, kde se konaly hned na začátku rozřazovací jízdy, podle kterých nás učitelé rozdělili do družstev odpovídajících schopnostem každého z nás. V průběhu se sice ještě několik žáků různě přesouvalo, ale většina zůstala v jedné skupině a s ní lyžovala celý týden na sjezdovkách, které jim nejvíce vyhovovaly. Učitelé se u každého družstva různě střídali. Lyžovali jsme dopoledne až do polední pauzy, kdy jsme měli vždy v nějaké restauraci na sjezdovce oběd a po této hodince volna jsme zase jezdili až do čtyř hodin odpoledne. Zanedlouho poté, co jsme dorazili zpět na hotel a trochu si odpočinuli, se podávala vždy vynikající večeře o čtyřech chodech. Program na dva včera vymýšleli pro terciány žáci sexty. Bylo to ve skupinkách předvádění nějaké reklamy dle vlastního výběru a sestavení choreografie na různé vylosované druhy tanců. Přestože jsme si při tomto programu užili spoustu zábavy, raději jsme uvítali volné večery, které jsme mohli strávit podle svého.

V průběhu týdne jsme navštívili lyžařská střediska Sillian, který leží až skoro u italských hranic a St. Jacob, kde byla asi největší zima. Poslední den jsme zavítali na horu Matrei, odkud jsme pravděpodobně měli zahlédnout i nejvyšší vrchol Rakouska Grössglockner, ale ne všem se ho v moři nekonečných hor podařilo najít. V některých těchto areálech se také nacházel snowpark se skokánky či velkými boulemi, kde jsme si také zajezdili a někdo dokonce odjížděl domů s vtipnou vzpomínkou na velice zajímavé pády.

Jedním z nejlepších zážitků našeho výletu se stalo počasí. Celý týden opravdu svítilo alpské slunce na modré obloze, na které se jen výjimečně objevily bílé mraky. Vždy, když jsme vyjeli lanovkou nahoru, se rozprostřel nádherný výhled na zasněžené vrcholky kolem a hluboká údolí pod námi. Nad špičkami hor se převalovaly mraky a nad nimi všechny oslňoval zářící sluneční kotouč. Díky němu jsme také zahlédli drobounké sněžení, vypadající jako když se z nebe sypou zlaté třpytky. Tyto úžasné přírodní scenérie se nám naskytly v každém středisku, které jsme navštívili, ale všude byly jinak krásné, originální.

Všem asi zůstanou vzpomínky na různé povedené situace letošního lyžáku, jako třeba zapomenuté lyžařské kalhoty, zlomenou hůlku nebo zabloudění dvou snowboardistek do jiného údolí. Ale největším symbolem cesty se stal vydařený jídelníček, kdy jsme dostali dvakrát za sebou boloňské špagety, dvakrát k obědu párky s hranolkami a hned poté k večeři pro změnu hamburger s hranolkami.

To ale nic nemění na tom, že jsme si celou akci moc užili.

Lenka Jeřábková, 3.A

Více fotografií v galerii...

Návštěva Terezína

Dne 30.1.2019 jsme navštívili město Terezín. Naše první kroky z vyhřátého autobusu vedly do přednáškové místnosti v budově bývalé městské školy. Zde se nám dostalo zajímavé přednášky o původní funkci Terezína a dále o jeho přetvoření v židovské ghetto v rámci nacistické antisemitistické politiky a o holocaustu obecně. Shlédli jsme také část propagandistického filmu o Terezíně, ve kterém nacistickou propagandu líčící Terezín jako veselé místo pro život Židů přerušovaly záběry obrazů, které nakreslili samotní vězni a které mluvily za vše.

Po přednášce jsme měli možnost si prohlédnout muzeum ghetta, krásně zachovalé židovské modlitebny i nedaleké Magdeburské kasárny s průvodci. Muzeu plném obrázků a osobních věcí vězňů vévodí místnost, kde jsou na stěnách vypsaná jména těch, kteří se z Terezína již nevrátili. Myslela jsem, že to jsou jména všech obětí ghetta, kteří zahynuli buď v Terezíně, nebo po deportaci v jednom z koncentračních táborů na Východě. Jenže nejsou. Na stěnách jsou zapsány jen jména dětí do 15 let. Je jich tam osm tisíc.

Po pauze na oběd následoval workshop „Školákem v Protektorátu a případ roudnických studentů“. V půdních prostorách, kde se dříve nacházely hromadné ubikace obyvatel ghetta jsme si povídali o změnách ve školství, které v Čechách nastaly s příchodem nacismu a vznikem Protektorátu. Také jsme mluvili o tzv. případu roudnických studentů a přiblížili si osudy jeho aktérů.

Exkurzi jsme zakončili v Malé pevnosti, vězení pro odpůrce a „nepohodlné“ nacismu. S průvodkyní jsme prohlídku začali na správním dvoře a pokračovali do samotných cel (samotek i těch hromadných). Dozvěděli jsme se o nelidských životních podmínkách a neustáleném teroru a ponižování vězňů. Za husí kůži nejspíše nemohlo jen mrazivé počasí. 
Od cel jsme se vydali k začátku komplexu chodeb, které vedou masivním zdivem pevnosti. Ten údajný půl kilometr byl nekonečný a tmu chodby sem tam přerušovalo světlo linoucí se z velkých žárovek, které osvětlovaly další chodby odbočující od té naší hlavní. Tempo našeho kroku se zvolna zrychlovalo a z chodby jsme vyšli téměř klusem. Představa, kterou nám průvodkyně nastínila o tom, jak ve tmě a naprostém tichu chody za války sedí nacistický voják a poslouchá, zda se některý vězeň nesnaží chodbou prokopat, byla děsivá.
Místo, ke kterému jsme došli z chodby bylo ještě děsivější. Šlo o popraviště, které bylo zbudováno na konci války ve snaze se narychlo zbavit co nejvíce vězňů, ačkoli funkcí Malé pevnosti zpočátku nebylo vyhlazování, ale shromažďování vězňů k jejich dalšímu transportu na Východ.
Prohlídku jsme ukončili v posledním dvoře s hromadnými celami, které byly určené pro až neuvěřitelné množství vězňů.

Návštěva Terezína rozhodně nebyla zbytečná, protože na hrůzy, které se odehrávaly nejen tam, bychom neměli zapomenout.

Eliška Mayerová

Návštěva Terezína

Dne 30.1.2019 jsme navštívili město Terezín. Naše první kroky z vyhřátého autobusu vedly do přednáškové místnosti v budově bývalé městské školy. Zde se nám dostalo zajímavé přednášky o původní funkci Terezína a dále o jeho přetvoření v židovské ghetto v rámci nacistické antisemitistické politiky a o holocaustu obecně. Shlédli jsme také část propagandistického filmu o Terezíně, ve kterém nacistickou propagandu líčící Terezín jako veselé místo pro život Židů přerušovaly záběry obrazů, které nakreslili samotní vězni a které mluvily za vše.

Po přednášce jsme měli možnost si prohlédnout muzeum ghetta, krásně zachovalé židovské modlitebny i nedaleké Magdeburské kasárny s průvodci. Muzeu plném obrázků a osobních věcí vězňů vévodí místnost, kde jsou na stěnách vypsaná jména těch, kteří se z Terezína již nevrátili. Myslela jsem, že to jsou jména všech obětí ghetta, kteří zahynuli buď v Terezíně, nebo po deportaci v jednom z koncentračních táborů na Východě. Jenže nejsou. Na stěnách jsou zapsány jen jména dětí do 15 let. Je jich tam osm tisíc.

Po pauze na oběd následoval workshop „Školákem v Protektorátu a případ roudnických studentů“. V půdních prostorách, kde se dříve nacházely hromadné ubikace obyvatel ghetta jsme si povídali o změnách ve školství, které v Čechách nastaly s příchodem nacismu a vznikem Protektorátu. Také jsme mluvili o tzv. případu roudnických studentů a přiblížili si osudy jeho aktérů.

Exkurzi jsme zakončili v Malé pevnosti, vězení pro odpůrce a „nepohodlné“ nacismu. S průvodkyní jsme prohlídku začali na správním dvoře a pokračovali do samotných cel (samotek i těch hromadných). Dozvěděli jsme se o nelidských životních podmínkách a neustáleném teroru a ponižování vězňů. Za husí kůži nejspíše nemohlo jen mrazivé počasí. 
Od cel jsme se vydali k začátku komplexu chodeb, které vedou masivním zdivem pevnosti. Ten údajný půl kilometr byl nekonečný a tmu chodby sem tam přerušovalo světlo linoucí se z velkých žárovek, které osvětlovaly další chodby odbočující od té naší hlavní. Tempo našeho kroku se zvolna zrychlovalo a z chodby jsme vyšli téměř klusem. Představa, kterou nám průvodkyně nastínila o tom, jak ve tmě a naprostém tichu chody za války sedí nacistický voják a poslouchá, zda se některý vězeň nesnaží chodbou prokopat, byla děsivá.
Místo, ke kterému jsme došli z chodby bylo ještě děsivější. Šlo o popraviště, které bylo zbudováno na konci války ve snaze se narychlo zbavit co nejvíce vězňů, ačkoli funkcí Malé pevnosti zpočátku nebylo vyhlazování, ale shromažďování vězňů k jejich dalšímu transportu na Východ.
Prohlídku jsme ukončili v posledním dvoře s hromadnými celami, které byly určené pro až neuvěřitelné množství vězňů.

Návštěva Terezína rozhodně nebyla zbytečná, protože na hrůzy, které se odehrávaly nejen tam, bychom neměli zapomenout.

 

Eliška Mayerová

 

Vánoční zájezd do Drážďan

Dne 4. prosince se vybraní studenti zúčastnili zájezdu do vánočních Drážďan.

Asi v půl sedmé jsme se sešli na Husově náměstí a zanedlouho se vyjelo. Cestou jsme se stavovali na hranicích, kde jsme se občerstvili a pokračovali dál. Náš výlet, kromě prohlídky Drážďan, zahrnoval také návštěvu zámku Moritzburg, kde se natáčela známá pohádka Tři oříšky pro Popelku. Na místo jsme dorazili asi s hodinovým zpožděním, protože dopravní situace v Německu nebyla ideální, i přesto jsme měli dost času na prohlídku celé výstavy i exteriéru zámku.

Po prohlídce jsme znovu nasedli do autobusu a jeli jsme do Drážďan. Tam nás čekala rychlá prohlídka centra, při které jsme viděli tzv. knížecí průvod nebo kostel Frauenkirche. Potom jsme měli rozchod, který většina lidí využila k návštěvě místních trhů nebo Primarku.

Po rozchodu jsme se sešli na náměstí, nasedli do autobusu a jeli jsme zpátky. Cestou jsme se ještě koukali na Tři oříšky pro Popelku a pak už jsme byli zpátky v Hostivici.

Kristina Motejlková, Klárka Fialová



Stali jsme se publicisty

V pátek 16. 11. 2018 se I. A zúčastnila interaktivní mediální hry na VOŠ publicistiky v Praze.

Po vřelém přijetí, teplém čaji a krátkém seznámení se školou se studenti rozdělili to tří skupin. 1. skupina se stala televizními moderátory a živě vysílala ze zpravodajského studia. Ve 2. skupině si každý vybral „plátek“ podle svého zaměření a proměnil se tak v zuřivého reportéra oněch novin. 3. skupina pak zastupovala různé společnosti a organizace, poskytovala informace a pořádala tiskové konference, někteří se také účastnili jako hosté živých vstupů. Každá skupina měla také přiděleného svého mentora z řad učitelů VOŠ. Hra mohla začít, mediální šrumec kolem zmizelého letadla být započat.

Po třech aktivně strávených hodinách došlo na hodnocení. Každá skupina získala zpětnou vazbu o tom, jak pracovala a jak moc se jejich práce lišila od práce skutečných publicistů.

Nikdo neodcházel zklamaný (snad jen učitelé, kteří se nesměli zapojit), ba dokonce někteří projevili zájem zúčastnit se mediálních dnů pořádaných VOŠ publicistiky v prosinci.

Pro zobrazení galerie klikněte na fotografii:

Mediální hra 16. 11. 2018 Gymnázium Hostivice

HALLOWEEN

31. 10.  v Gymnáziu Hostivice proběhla halloweenská párty, kterou pro primu připravila kvarta. Nejdříve se celá prima rozdělila do týmů, protože  akce byla pojata jako soutěž. Celý večer byl naplněn zajímavými úkoly, jako například lovení jablek pusou z vody, navádění spoluhráče překážkovou dráhou, či házení míčků do kelímků soupeře. Nakonec bylo vyhlášení vítězů a úžasný večer vyvrcholil opékáním buřtů. Odcházeli jsme s úsměvem na rtech, protože se nám Halloween moc líbil.

Ester Železná, prima

Mimořádná prohlídka reprezentačních prostor Pražského hradu a Arcibiskupského paláce

V květnu 2018 navštívila tercie a kvinta B Pražský hrad a Arcibiskupský palác.

Na Pražském hradě žáci procházeli několika reprezentačními prostory. V západním křídle si prohlédli Rothmayerův sál, v severním křídle Španělský sál a Rudolfovu galerii. Dále viděli Trůnní sál, Brožíkův salon, Habsburský salon, Zrcadlový salon a mnoho dalšího.

Poté jsme šli do Arcibiskupského paláce. V prvním patře si žáci prohlédli kapli, ve druhém patře viděli unikátní sbírku osmi tapiserií.

Akce se nám velice líbila a doporučila bych ji i ostatním třídám.

Více fotografií v galerii...

Vídeň, Budapešť, Bratislava

Dne 16.4. jsme v brzkých ranních hodinách nasedli do autobusu a vyrazili jsme do bývalého sídla Habsburské monarchie - do Vídně. Pan řidič nás vysadil kousek od náměstí Marie Terezie, pověděli jsme si něco o náměstí a dvou muzeích, které na něm stojí, a dále jsme pokračovali k dalším památkám. Viděli jsme například Hofburg nebo kostel sv. Petra. Kvečeru jsme se unavení navečeřeli a pokračovali autobusem na hotel.

Druhý den jsme se vydali k jedné z nejvýznamnějších památek Vídně, Schönbrunnu. Prohlédli jsme si zámek i část rozlehlého parku a celé jsme to završili krásnou prohlídkou Vídeňské zoo.

Kolem druhé hodiny jsme vyrazili do Budapešti. Při dlouhé cestě jsme si prozpěvovali a paní učitelky musely být nadšené. V Budapešti jsme jako první navštívili Gellértovu horu a Budapešťský zámek. Procházkou jsme pokračovali dolů do města a potom autobusem na hotel.

Další den jsme se vydali na prohlídku městem s projížďkou na lodi. Viděli jsme krásnou budovu Parlamentu a zajímavé místo u Dunaje, kde byli zastřeleni a potom hozeni do řeky maďarští židé. Odpoledne jsme se přesunuli na poslední zastávku našeho výletu - do Bratislavy. Tam jsme si prošli město, najedli se a náš výlet byl u konce. Dál jsme pokračovali už jen domů, kam jsme plni vzpomínek dorazili kolem půlnoci.

Doufám, že takových skvělých výletů bude ještě více.

 

Nicole Pavelková, kvinta B

Více fotografií v galerii...

Cykloturistický zájezd Sekundy A

Poslední týden v květnu vyrazila Sekunda A na cyklokurz. Byli jsme ubytování v kempu nedaleko hradu Křivoklátu. Slunné a teplé počasí nám přichystalo i silné bouře s krupobitím.

První den cesty jsme jeli vlaky do Lužné u Rakovníka a poté podél Rakovnického potoka do kempu. Cestou jsme se vykoupali na koupališti a dojeli do našeho cíle.

Během cyklokurzu jsme, mimo jízdy na kole, navštívili hrad Křivoklát a věnovali se dalším sportům. Nechybělo sjíždění Berounky na kánoích ani večerní koupele v řece.

Poslední den kurzu byl ve znamení návratu, opět na kolech a vlakem. V Lužné nás čekala prohlídka železničního muzea.

Na motivy žáků napsal třídní učitel M. Husák.

Lyžařský výcvikový kurz - Rokytnice nad Jizerou 01/2018

Naše třída III.A se od soboty 20. do soboty 27. ledna účastnila lyžařského výcvikového kurzu v Rokytnici nad Jizerou, pod vedením paní profesorky Stibůrkové a pánů profesorů Šperla a Kučery. Počasí bylo většinu pobytu skvělé a sněhu bylo také dost.

V den příjezdu jsme se seznámili s pravidly, týkajícími se jak školy, tak penzionu, kde jsme bydleli. Další den jsme se konečně dostali na blízký svah, kde proběhlo rozřazení do družstev a pak samotné lyžování. V pondělí dopoledne jsme lyžovali na Horních domcích a po obědě zase na menším svahu, kde jsme pilovali naše dovednosti. Podobně probíhaly i ostatní dny.

Ve středu jsme si dali na chvíli pohov od lyží a snowboardů a vypravili jsme se do Harrachova. Tam jsme nejprve navštívili sklárnu, kde jsme pozorovali výrobu nejrůznějších skleniček od začátku až do konce. Navštívili jsme i přilehlé muzeum a obchod, kde jsme si mohli koupit některé z tamních výrobků. Poté jsme se odebrali na bobovou dráhu a bleskově ji sjeli, dokonce dvakrát za sebou. Následně každý tým dostal desetikorunu a s ní i nelehký úkol - vyměnit ji za co nejlepší věc. Po uplynutí časové lhůty se všechny týmy sešly a ukázaly zbytku třídy své úlovky. Byly tu nejrůznější věci od dřevěného soudku, přes CD s pohádkami, až po plastové sáňky. Poté, co jsme se všichni sešli, jsme navštívili Ski muzeum, načež jsme se s menší zastávkou v obchodě odebrali zpět do penzionu. Ve čtvrtek k nám přišel jeden z členů Horské služby a udělal nám přednášku, z níž naší třídu zaujaly především laviny. V pátek proběhlo vyhlášení výsledků soutěží mezi jednotlivými týmy, promítnutí fotek, co jsme nafotili, a pak už jsme si museli sbalit kufry a další den se rozloučit s Rokytnicí a tím pádem i s lyžákem.

Bianka Poláčková

Více fotografií v galerii!

Lyžařský výcvik - Rakousko 12/2017

10. prosinec mnoho z nás očekávalo s napětím. Toto datum totiž znamenalo odjezd na lyžařský výcvik. Slovo výcvik berte, prosím, s nadhledem, protože my, studenti sext a septimy, jsme přece už ostřílení lyžaři a jen tak nějaký svah nás nepřekvapí. Jak jsme měli brzy zjistit, rakouské svahy ovšem nejsou jen tak nějaké.

A tak ten den konečně přišel my jsme se po poměrně dlouhé cestě ocitli v Rakousku v městečku Lainach. Hotel Margarethenbad, ve kterém jsme strávili následujících pět dní byl naší základnou, odkud jsme vyjížděli každý den do jiných skiareálů. Byl také místem snídaní a večeří, které představovaly úplné hody. Cokoli si představíte, včetně opékané slaniny, míchaných vajíček, čerstvého pečiva, sýrů, šunky a jiných dobrot nesmělo na snídani chybět. Večeře potom byla korunou dne. Skládala se ze čtyř chodů-salátu dle vlastního výběru, polévky, hlavního chodu a naprosto špičkového dezertu. Po večeři nastávaly obvyklé kratochvíle volného večera. 

První dva dny nám sice trochu foukalo a poprchávalo, i mlha se objevila, ale nebylo to nic, co by znalý lyžař nezvládl. Při hezkém počasí na nás zapůsobily úžasné výhledy ze sjezdovek a lanovek, které jsme si vychutnávali i při jízdě (pokud jsme se zrovna nesoustředili na dokonalou jízdu). Až slzička dojetí nám při pohledu na okolní masivy ukápla (pokud tedy s trochou štěstí nezmrzla). A mezi vydatným dopoledním a odpoledním lyžování jsme se uchylovali do místních restaurací za svými svačinovými balíčky. Sjezdovky byly široké, upravené a hlavně prázdné! Žádné fronty u lanovek ani přeplněné svahy jsme tak nezažili.

Cestou zpět domů jsme se ještě zastavili v Salzburku, kde jsme měli dvě hodiny k poznávání krás města. Každý je strávil jinak, ať už prohlídkou hradu nebo vánočního trhu. A tak jsme se naplněni vánoční atmosférou odebrali zpátky do autobusu směr Hostivice.

Eliška Mayerová

Více fotografií v galerii!

Úspěchy studentů na olympiádě v německém jazyce

Naši studenti se dne 19.1. zúčastnili okresního a krajského kola olympiády v německém jazyce a všichni nás reprezentovali ve svých věkových kategoriích se ctí.

Moc gratulujeme!

Vojtěch Brodský - 1. místo v okresním kole
Václav Novák - 2. místo v okresním kole
Agáta Holubcová - 3. místo v okresním kole

Daniel Liewald - 1. místo v krajském kole
Lenka Jeřábková - 2. místo v krajském kole
Barbora Čajová - 3. místo v krajském kole

Daniela Janoušková - 2. místo v krajském kole 

Výlet do Strakovy akademie

Na začátku prosince jsme se třídou a paní uč. Bínovou a Srbovou navštívili Strakovu akademii v Praze. Sídlí tam vláda České republiky. Přijeli jsme vlakem do Dejvic a procházkou s výhledem na Hrad a Letohrádek královny Anny (Belveder) jsme došli ke Strakově akademii. Míjeli jsme také Bílkovu vilu. Když jsme tam přišli, zkontrolovali nás jako na letišti, jestli s sebou nemáme zbraně nebo ostré předměty. Potom nás čekala přednáška o lidských právech. Bylo tam s námi Gymnázium z Barrandova, takže jsme se při hře „vetřelci“ seznámili s novými lidmi. Po skončení programu jsme se šli podívat na památky Prahy. Viděli jsme Kampu, Karlův most, Werichovu vilu, Lennonovu zeď, Francouzské velvyslanectví a další.

Byla to moc hezká akce, přivítali jsme, že se můžeme učit taky jinak než jen ve školních lavicích.

Valentýna Sloupová, Clara Drastíková, studentky tercie

Igor Chaun

Igor Chaun (* 22. srpna 1963) je český filmový scenárista, režisér a prozaik, představitel současné české filmové tvorby.Igor Chaun působil od roku 1983 do roku 1987 ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie. V roce 1987 začal studovat katedru scenáristiky a dramaturgii na pražské Filmové akademii.Během sametové revoluce patřil mezi studentské vůdce, 21. listopadu 1989 se stal členem Koordinačního stávkového výboru studentů za FAMU.Igor Chaun natočil více než 60 různých hraných a dokumentárních filmů. Pracuje pro soukromé producenty i pro Českou televizi, kde režíroval hrané povídky pro cyklus Trapasy nebo zábavní talkshow Pošta pro tebe. V roce 2008 se podílel jako tvůrce dokumentů a jako moderátor pořadu 18 minut Igora Chauna na rozjezdu zpravodajské televize Z1. Ke 20. výročí Listopadu 1989 natočil pro ČT dokument Mrtvý student, který se nikdy nenarodil. V roce 2012 uvádí dokument o módní návrhářce a originální ženě Blanka Matragi - zrození pohádky.

Igor Chaun se od 90. let věnuje buddhismu a východním filozofiím. V roce 2001 absolvoval první cestu do brazilské Amazonie, kde se seznámil s rituály, zpěvy, modlitbami a duchovností křesťanské pralesní církve Santo Daime. Tato zkušenost pro něj byla novým impulsem a inspirací na osobní i tvůrčí cestě. V roce 2011 založil spolek Goscha a internetovou GoschaTV1, kde jeho dokumenty, videa a filmy s duchovní tématikou zhlédlo na Youtube přes 40 milionů diváků. O své poznání a životní cestu se průběžně dělí pomocí natáčených dokumentů, besed a osobních setkání.

Beseda na téma JAK PŘEŽÍT ŽIVOT - humorná i vážná přednáška o filmech, umění a životní zkušenosti Igora Chaunna se uskutečnila 13.12.2017.

Recitační přehlídka Ležácké veršování

Dne 9. 11. 2017 se v Hlinsku konala celostátní recitační přehlídka Ležácké veršování, které se zúčastnil Vojta Brodský z tercie, který se umístil na velmi pěkném druhém místě.

Dne 28. 11. 2017 se konala v Lidicích studentská konference Národní kronika, kde dva týmy z tercie prezentovaly své historické práce. Jednalo se o Kateřinu Chvojkovou, která uvedla práci pod názvem „Tenkrát se člověk naučil hodnotám“. Dále vystoupil společný tým, který byl tvořen Denisou Černochovou, Dominikem Černochem a Oliverem Šinkovičem. Tento tým představil práci o Václavu Študentovi.

Studenti byli hodnoceni dr. Kynclem z Akademie věd a byli pochváleni, jak témata zpracovávali. Tato konference umožnila deseti týmům ukázat výsledky svého bádání. Protože byla díla velmi vyrovnaná, bylo rozhodnuto, že se nebude vyhlašovat pořadí, ale že všichni účastníci dostanou pamětní listy.

PhDr. et Mgr. Jana Trousilová, Ph.D.

Adaptační kurz V.A a V.B – Skryje u Rakovníka

Adaptační kurz probíhal ve dnech 2. - 5.10. Sešli jsme se u autobusu v 8 hodin na Husově náměstí v Hostivici. Do Skryjí jsme přijeli v cca 11 hodin.

Ubytováni jsme byli ve zrekonstruované škole, poté jsme měli 1 hodinu na vybalení, povlečení postelí a seznámení se s budovou a areálem. Na to následoval oběd v podobě školní stravy, odpolední program s horolezeckým zaměřením a krátká procházka. Když jsme se vrátili tak jsme se navečeřeli a měli volný čas do večerky, která byla každodenně ve 22 hodin.

Druhý den jsme navštívili místní muzeum, kde jsme se dozvěděli něco málo o zkamenělinách a trilobitech. Po obědě jsme si vytvořili skupiny a na to jsme měli orientační běh s plněním různých úkolů na jednotlivých stanovištích. Po večeři jsme sledovali film od Miloše Formana Vlasy. Film byl pro nás zajímavý, protože se zabýval tématem, o kterém jsme moc nevěděli - válkou ve Vietnamu a hnutím hippies.

Třetí den jsme měli celodenní výlet se zakončením na kozí farmě a jako večerní program byla přednáška o Nepálu.

Čtvrtý den po snídani jsme se začali pomalu balit a chystat na odjezd. Před obědem jsme ještě stihli malé Olympijské hry s následným vyhlášením celkových vítězů. Po obědě jsme vyrazili k domovu.

Tomáš Žídek – V.B

Více fotografií uvidíte v galerii.